Slovenský čuvač

Povaha plemene

Slovenský čuvač je velice dobrý společník. Miluje všechny členy rodiny a svou lásku rozděluje mezi všechny členy rodiny stejnou mírou. Hodí se tedy jako rodinný společník, ale především je to hlídací a strážní pes. Je velice inteligentní a samostatný. Slovenský čuvač je ostražitý, bystrý a nebojácný.

Popis slovenského čuvače

Slovenský čuvač má mohutnou konstrukci. Má velkou hlavu s širokým čelem. Uši má nasazeny v úrovni očí, středně dlouhé, ke konci se zužující. Srst na uších se směrem dolů zkracuje. Nos má černý, oči velké, tmavé, mandlového tvaru s černou linkou a velice dobráckým pohledem. Ocas slovenského čuvače je huňatý, svěšený. Srst je středně dlouhá, huňatá a hustá, splývající v hustých pramenech. Na končetinách a hlavě je krátká a splývající. Barva srsti je čistě bílá. Pes je v kohoutku vysoký 62 až 70 cm, fena 59 až 65 cm. Váha psa se pohybuje v rozmezí 36 až 44 kg, u feny to je 31 až 37 kilogramů.

Klasifikace FCI

Toto plemeno není uznáno v Anglii oficiálním standardem, na Slovensku je číslo standardu 142/04.06., oficiální zkratka v ČR: SC.

Základní péče o psa

Srst slovenského čuvače potřebuje pravidelnou údržbu, nikoliv však každodenní. Občas psa pročešeme kartáčem. Pokud je pes v období línání, srst kartáčujeme častěji, abychom odstranili starou odumřelou srst. Protože je to pes pastevecký, potřebuje mnoho volného pohybu a bude nám vděčen za dlouhé procházky. Slovenský čuvač je pes, který nemá rád samotu, proto ho nenechávejte dlouho samotného. Pokud však není možný neustálý kontakt s rodinnými příslušníky, vystačí si i se zvířecími kamarády.

Historie plemene slovenský čuvač

Slovenský čuvač byl vyšlechtěn v horských oblastech bývalého Československa. Jako předka čuvače, jak uvádějí některé prameny, můžeme uvést psa pocházejícího z Kavkazu, Pyrenejí a Alp, který byl velmi podoben stavbou těla i zabarvením srsti. Na stráních těchto hor se objevil již před 30000 lety. Konkrétnější stopy slovenského čuvače však byly zaznamenány v horách slovenských a Beskydech. Zde tento pes sloužil jako průvodce, ochránce a hlídač stád ovcí. Vzhledem k jeho samostatnosti a vysoké inteligenci byl používán i jako pes doprovázející tehdejší strážce hranic. Už tehdy se slovenský čuvač (tedy jeho předchůdce, neboť toto plemeno vzniklo až o něco později) začal rozšiřovat do podhorských oblastí. A to díky lázeňským hostům, kteří se při svých vycházkách do hor zastavovali u salaší a kupovali ovčí sýr. Právě tam je okouzlovala nádherná štěňata s hustým bílým kožíškem. Nebylo tedy výjimkou, když si na konci svého pobytu odváželi z lázní i štěňátko čuvače, které od bači zakoupili. Vzhledem ke své výjimečnosti (především dlouhé bílé srsti) pak byli tito psi považováni za luxusní plemeno. Bílé zbarvení srsti je pro pasteveckého psa velice důležité, protože pro jeho dobrou viditelnost v terénu nebyl zaměňován při lovech za lovnou zvěř, byl snadno rozeznán.

VIDEA plemene slovenský čuvač

Pro videa s plemenem slovenský čuvač klikněte ZDE